Původ a zpracování příze

Surovou bavlnu nakupujeme výhradně od producentů kontrolovaného ekologického zemědělství (kbA)v Egyptě, Turecku a Peru, kteří na svých polích nepoužívají žádné pesticidy ani syntetická hnojiva. Naše bavlna je navíc sklízena ručně, takže není nutné používání herbicidů, což má pozitivní vliv na kvalitu bavlny.

O tom, jaké dopady mohou mít z lékařského hlediska byť jen minimální zbytky chemikálií, se i v odborných kruzích stále ještě diskutuje. Nesporné ale je, že místním pracovníkům velmi škodí, když se pravidelně pohybují v oparu pesticidů a při dalším zpracování nadýchávají spolu s prachem i herbicidy.

Ani nejčistší surová bavlna ale není nic platná, když se během zpracování znečistí pochybnými látkami. V zásadě lze říci, že jakákoliv látka, která pronikne do kůže, může vyvolat podráždění nebo dokonce alergii, a to nezávisle na tom, zda se jedná o přírodní nebo syntetickou látku. Rozhodující je spíše individuální citlivost člověka. Uměním je proto v této souvislosti používání jen toho nejnutnějšího množství přísad při každém pracovním kroku. Většinu přísad je možné vypustit úplně.

Tak zvané zušlechťování je občas nebezpečné a skoro vždy zbytečné. Pozorný čtenář si teď jistě klade otázku, proč se tyto látky obvykle používají, když jsou zbytečné a navíc stojí peníze. Odpověď zní: při výrobě ušetří více nákladů než se na ně vynaloží. Od šlichtovacích prostředků, které usnadňují tkaní, až po nemačkavou úpravu, díky které nemusí majitel obchodu přežehlovat nové zboží, se tak ke slovu dostávají i prostředky, z nichž některé výrobku spíše škodí. Tak například zesvětlovací prostředky mají sice u barevného šátku jen malý smysl, je však možné se s nimi smířit, pokud nechceme vyrábět, skladovat a spravovat dva druhy přízí.

Ani my nemůžeme vynechat barvení, protože bezbarvost je z dlouhodobého hlediska fádní. Používáme ale jen ty nejkvalitnější barvy, i když to pro nás znamená jisté omezení palety. Kritéria jsou:

1. Barvivo musí být tak čisté, jak jen to je možné. Ideální jsou jednosložková barviva. A to proto, že každá látka je, jak již bylo zmíněno výše, potencionálním alergenem, takže je lépe vyhnout se sloučeninám.
2. Barvivo nesmí obsahovat žádné nebezpečné skupiny látek (např. halogeny, azo skupiny, těžké kovy...).
3. Barva se musí s vláknem pojit neoddělitelně, protože jen barviva, která se z vlákna uvolňují, se mohou dostat do kůže.

U rostlinných barviv není možné splnit první bod a třetí je dodržen jen při barvení vláken obsahujících proteiny (vlna, hedvábí). Tolik pro upřesnění, jelikož často zaznamenáváme otázku, proč nepoužíváme barvy rostlinného původu.

Kromě bavlny využíváme při výrobě šátků DIDYMOS velmi rádi i len a konopí, protože rostou prakticky přede dveřmi a mají široké možnosti využití. Rostou totiž doslova jako plevel a nevyžadují hnojení ani pesticidy.

Oč levnější je pěstování lnu a konopí, o to nákladnější je jejich zpracování. Přece jen je potřeba vynaložit větší úsilí, aby se z dřevnatého stonku podařilo udělat měkkou přízi. V konečném důsledku jsou proto lněné a konopné šátky o něco dražší než bavlněné.

Nezávisle na tom, zda bavlna pochází z Peru, len z Velké Británie a konopí z Bádenska, probíhá další zpracování, od předení až po balení, v našem regionu (v Německu). Ušetříme tím cestu a můžeme Vám garantovat neměnnou vysokou kvalitu. Vedle toho se tím zasazujeme o zachování pracovních míst a odborné dovednosti v tradiční průmyslové oblasti.

Ach ano - kvalita

Útková nit (v našem případě fialová) se skládá ze dvou pramenů, které nejsou skané (= stočené dohromady). Vlákna útku se proplétají vždy přes a pod dvě vlákna osnovy (modrá), při řádkování dojde k posunu o jedno osnovní vlákno (pro větší srozumitelnost klikněte prosím několikrát na obrázek). Tím dosahujeme mimořádné pružnosti v příčném směru. Díky skaným osnovním nitím šátek neztratí tvar ani při intenzivním používání. Neskané (= hladké) útkové nitě zase naopak zabraňují utáhnutí šátku po vyprání a vytvářejí drsnější povrch, který zajišťuje stabilní usazení šátku. Kromě speciálního tkacího stroje je k výrobě našich šátků zapotřebí především velmi trpělivého a zkušeného tkalcovského mistra. Neskané útkové nitě mají totiž tendenci zamotávat se při tkaní do osnovních nití.

Barvení příze

Další specialitou šátků DIDYMOS je barvení příze. To znamená, že se příze barví před tkaním (v jakémsi "rychlovarném hrnci" – viz. obrázek vpravo) Obvyklejší metodou je totiž barvení či potiskování již hotové tkaniny.

Barvení probíhá v barvicí lázni. Vlákna jsou tak úplně prosáklá barvou a tím pádem odolnější proti oděru. Protože se při jedné pracovní operaci používá vždy jen jedno barvivo, je možné pro ně nastavit optimální barvicí podmínky, jako jsou teplota, doba působení a hodnota PH. Tak dosahujeme té nejlepší fixace barev ve vláknu a intenzivního barevného podání. Konečně i recyklace barviva je jednodušší a úplnější, protože se barvivo během celého barvicího procesu nesmíchává s ostatními barvami. Nevzniká tak ani odpad.

Nevýhody barvení příze je třeba jako obvykle hledat v ekonomickém hledisku: musíme totiž držet zásobu mnoha rozličných přízí. Také hotových látek máme slušnou skladovou zásobu, protože můžeme jen nahrubo odhadovat, které vzory budou za čas žádané. Takový sklad se těžko spravuje, chyby v kalkulaci se často vymstí až po několika měsících, a levné to také zrovna dvakrát není.

Určitě by bylo výhodnější tkát neustále tu samou bílou látku, která by se pak podle potřeby potiskla. My ale neumíme odvádět levnou práci – umíme jen tu kvalitní.