Prohlídka tkalcovny

Pár vláken (osnova) se napne a jiná vlákna (útek) se jimi ze strany protáhnou – vlastně je to úplně jednoduché. Při pohledu zdálky se některé věci jeví velmi komplexně. Začněme proto u vlákna:

Vlákno

Při výrobě našich šátků používáme dva druhy příze: snovanou (kroucenou) pro osnovní nitě a hladkou pro útkové nitě. Šátky jsou tkané z barvené příze; tkáme v cca. 80 barvách. Pro naši tkalcovnu to znamená, že musíme mít na skladě neustále minimálně 120 různých přízí (ne všechny barvy se vyskytují jak v osnově tak v útku).

Snování

Než se započne s tkaním, je třeba navinout osnovní nitě na osnovní vál. Na cívečnici snovadla se umístí cívky nití ve správném barevném pořadí. Když má být na hotovém šátku úzký modrý podélný proužek, umístí se např. 15 cívek s modrou přízí na cívečnici, potom následující barva atd., dokud není cívečnice plná. Cívečnice pojme zhruba 1000 cívek. Pokud chceme utkat např. 100 metrů tohoto vzoru, navine se 100 metrů těchto 1000 vláken na tzv. snovací buben. Protože se ale šátek skládá až z 1700 osnovních nití a tkají se souběžně 2 až 3 šátky, opakuje se tento postup tak dlouho, dokud nejsou všechny osnovní nitě navinuty na snovací buben.

Na následující fotce je vidět snování vzoru "Till", v popředí je snovací buben: 

Poté se osnovní nitě převinou ze snovacího bubnu na osnovní vál. Ani zde nesmí dojít k záměně jediného vlákna, jinak je třeba začít úplně od začátku.

Na osnovním válu jsou teď vedle sebe navinuty tisíce osnovních nití ve správném barevném pořadí. V tomto stavu však ještě nemůže do tkacího stroje. Povrch osnovních nití je třeba nejprve uhladit šlichtováním.

Šlichtování

Osnovní nitě jsou protahovány roztokem bramborového škrobu, poté jsou tlakem zbaveny vody, sušeny přes topný válec a znovu navíjeny. Za ideální pro tkaní se považuje udržení cca. 7%-ní zbytkové vlhkosti. To vše je možné docílit i se syntetickými prostředky, dokonce ještě v tkacím stroji, ale my něco takového přirozeně nepoužíváme.

Nyní se osnova přenese k tkacímu stroji a nasadí. – Velmi neškodný výraz pro ďábelskou zkoušku trpělivosti. Ve skutečnosti je třeba ručně provléci tisíce osnovních nití vždy skrze tři očka tkacího stroje.

Pro objasnění Vám předkládáme výřez z tkacího stroje ve třech zvětšeních.

Žakárové stroje

Jak čtivě přiblížit takovýto kolos? 
Začnu zkrátka odshora, řídící jednotkou: 
Vzor má formu malých dírek na dlouhých děrných kartách. Tyto karty mohou být libovolně dlouhé a obíhají neustále v kruhu. Jedna otáčka odpovídá vzoru (raportu) hotového šátku, který však může být u žakárového vzoru pěkně rozsáhlý. Pokud se vzor opakuje v podélném směru např. po 30 cm, znamená to, že řídící jednotkou proběhlo cca. 50 metrů děrné karty.

Řídící jednotka tahá za jednotlivá žakárová brda (zdvižné šňůry), čímž ve spodní části stroje zdvihá příslušné osnovní nitě.

Žakárová brda se rozprostírají po celé šířce tkané látky. Protože se každá šňůra musí volně pohybovat, je hlavním nepřítelem prach. Neustálé kropení prostředí jej však drží pod kontrolou.

Konečně se dostáváme k samotnému tkaní: Dva podavače protáhnou útkovou nit z jedné strany stroje na druhou a bidlo přirazí útek ke tkanině. Aby bylo možné "prohodit" jeden útek, je pokaždé uvedena v pohyb mechanika o celkové hmotnosti cca. 2 tuny. A to až 120 krát za minutu. Celý proces je doprovázen značným hlukem a vibracemi, odpovídajícími střednímu zemětřesení. O důvod víc, aby výroba probíhala v zemi, ve které se dodržují předpisy o bezpečnosti práce.